Morava je jednou ze tří historických částí naší země, další dvě jsou Čechy a České Slezsko. Tyto regiony již neexistují jako správní celky, jsou však zmíněny v naší ústavě a jejich symboly se objevují v českém erbu. Morava je druhým největším a druhým nejlidnatějším z těchto regionů (po Čechách). Může se pochlubit sedmi místy světového dědictví UNESCO. Největším městem a bývalým hlavním městem Moravy je nádherné město Brno.
Proč vyrazit do Brna?
Brno je mezinárodně známé svým výstavním centrem. Bylo otevřeno v roce 1928 a patří k největším výstavním místům v Evropě. Na brněnském výstavišti se každoročně koná asi 50 veletrhů a dalších akcí. Těchto akcí se účastní více než 1 milion návštěvníků. Praha je oficiálním hlavním městem země, ale s veletrhy nemůže konkurovat Brnu. Moravskému městu se proto někdy říká „hlavní město veletrhů“.
Památky v Brně
Veletrhy nejsou jediným důvodem, proč navštívit Brno. Město se může pochlubit poměrně velkým množstvím architektonických památek a má bohatý kulturní život.
Hrad Špilberk
Hrad Špilberk je jednou z hlavních dominant moravské metropole. Byl postaven na kopci stejného jména ve 13. století. Dnes je Špilberk ve vlastnictví muzea města Brna. Je to velká turistická atrakce a v letních měsících slouží jako místo konání mnoha akcí, např. Letní Shakespearův Festival.
Katedrála svatého Petra a Pavla
Dalším významným mezníkem v Brně je Katedrála svatého Petra a Pavla. Byla postavena na kopci Petrov v centru města. Svou polohou a výškou dominuje panoramatu města (spolu s hradem Špilberk). Fasáda a věže katedrály jsou novogotické, interiér je převážně barokní.
Vila Tugendhat
Vila Tugendhat je průkopnickým příkladem modernistické architektury v Evropě. Navrhl ji německý architekt Ludwig Mies van der Rohe a byla postavena v ulici Černopolní v letech 1928 až 1930. V roce 2001 byla Vila Tugendhat zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Po lednicko-valtickém areálu je vila Tugendhat druhým místem světového dědictví v Jihomoravském kraji.
Brněnská kostnice
Brněnská kostnice se nachází v podzemí, částečně pod Kostelem svatého Jakuba Staršího. Je považována za druhou největší kostnici v Evropě. Odhaduje se, že v 17. a 18. století tam bylo pohřbeno více než 50 000 lidí. Kostnice byla dlouho zapomenuta. V roce 2001 jej objevil tým archeologů při provádění vykopávek před obnovou Jakubského náměstí. Od roku 2012 je Kostel sv. Jakuba otevřen veřejnosti.