Domů / Doporučujeme / Od kostela ke kostelu na Hřebenovce

Od kostela ke kostelu na Hřebenovce

Zbožnost lidu v našem kraji už není, co bývala. To ale nic nemění na tom, že z minulých století nám snad v každé trochu významnější vsi zůstal kostel.  Tu menší kostelík, onde honosný kostel. O kapličkách a dalších sakrálních památkách ani nemluvě. V každém případě jsou církevní památky pro řadu dnešních turistů i poutníků důležitými památkami, k nimž směřují jejich kroky. Toto putování vás zavede na Králicko a do okolí Jablonného nad Orlicí. Není náhodou, že se budeme pohybovat buď přímo, nebo v blízkosti Hřebenovky.

Malá Morava

Když začneme na samém východním okraji Pardubického kraje. Byla by škola vynechat kostel Nanebevzetí Panny Marie v Malé Moravě. Tento barokní kostel je jedním z prvních kostelů, které byly postaveny po třicetileté válce. Dokončen byl v roce 1689. Nebyl to ale první kostel na Malé Moravě. Od roku 1563 zde stál dřevěný kostelík, který dal postavit Václav ze Zvole místo zchátralé modlitebny. Kostel charakterizuje čtyřpodlažní hranolová věž zakončená bání s vetknutým křížem. Jednolodní kostel má okna ve dvou patrech. Přízemí jsou okna půlkruhová. Horní jsou obdélná se segmentem a záklenkem. Povšimněte si na západní stěně předsíně zazděného figurálního náhrobku Jana, syna místního sklenářského mistra Martina Petra Hansela, z roku 1629. Interiér kostela je převážně z poloviny 18. století. Hlavnímu oltáři dominuje obraz Panny Marie. Nad bočními portály oltáře jsou velké figury andělů a světlonošů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Malé Moravě

Červený Potok

Tento kostel snad ani nemůžete minout, protože leží v tak těsní blízkosti silnice z Králík do Hanušovic, že to ani více nejde. Jeho vznik souvisí se vznikem zdejší osady po roce 1568. Původně tedy renesanční kostel Navštívení Panny Marie byl barokně přestavěn po požáru v roce 1787. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s půlkruhovým presbytářem a západní hranolovitou věží s bání na vrcholu. V západní části je vyvýšená kruchta, neboli kůr, nesená dvěma sloupy. Presbytář má valenou klenbu s lunetami. Interiér je pozdně barokní ze 60. let 18. století.

Kostel Navštívení Panny Marie v Červeném Potoku

Dolní Morava

Dnes asi není kostel na Dolní Moravě tou hlavní atrakcí, kvůli které by sem turisté přijížděli, ale na druhou stranu by bylo škoda se zde alespoň na chvíli nezastavit. Kostel sv. Aloise neleží ani tak daleko od hlavní cesty. Stačí odbočit a po 200 metrech se dostanete k bíle zářící stavbě v empírovém stylu. Postaven byl v roce 1801 a následujícím roce obec obdržela vlastní duchovní správu a byla postavena sousední fara. Zajímavostí interiéru je obraz na hlavním oltáři. Ten je prací knížecího liechtenštejnského malíře Jana Dallingera z roku 1840. Jednolodní stavba má obdélníkový tvar s trojbokým presbytářem. V západním průčelí je věž s osmibokou bání. Před kostelem uvidíte barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, sv. Jiřího, sv. Prokopa a archanděla Michaela.

Kostel sv. Aloise na Dolní Moravě

Hedeč

Výjimečnou pozici zaujímá mezi zdejšími vesnickými kostelíky klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postavili jej na Mariánském kopci nad Králíkami v nadmořské výšce 760 m. Stavba začala v roce 1695 a už za pět let 21. srpna 1700 byl kostel vysvěcen. Vznik kostela a následně kláštera je spojen s osobností Tobiase Jana Beckera, králického rodáka, svatovítského kanovníka a později i královéhradeckého biskupa. To on celé poutní místo pojmenoval Hora Matky Boží na počest Milosrdného obrazu Panny Marie Sněžné, který dodnes zdobí hlavní oltář klášterního kostela. Jedná se o kopii obrazu z kostela Santa Maria Maggiore v Římě zhotovenou v roce 1601 florentským malířem Janem Vigettim. Obraz byl majetkem právě Beckera, který jej získal od hraběnky Puchartové ze Slatiňan v době, kdy byl učitelem a vychovatelem jejích vnuků. Becker ho pak vozil všude, kde jako kněz působil. Choval jej ve velké úctě a vybízel i své farní svěřence k uctívání Matky Boží. Není proto divu, že když inicioval stavbu nového kostela na Hedči, tak bylo jeho plánem svatý obraz zde důstojně umístit.

Další osud kostela je ale sledem krutých ran. V noci ze 7. na 8. srpna 1846 udeřil do kostela blesk a ten vyhořel. Naštěstí jeden bratr Milostný obraz zachránil. Výzdoba kostela ale z valné většiny vzala za své. Po požáru byl vybaven hodnotným pseudorenesančním mobiliářem z let 1883–1907. Sochy a oltáře jsou vyřezávány z limbového dřeva.

Velké změny pro tento kraj znamenal konec druhé světové války a s ním spojený odsun původního německého obyvatelstva. A následný vzestup komunismu. Ti poutní areál uzavřeli pro veřejnost a zřídili zde internační tábor především pro zdejší redemptoristy, ale také jezuity a salesiány. Ti zde pracovali a žili v nelidských podmínkách až do roku 1960. V pozdější době zde byl domov pro řeholnice. Až po Sametové revoluci se celé poutní místo opět vrátilo do rukou redemptoristů. Ti z kláštera v roce 2013 odešli vzhledem k nedostatku členů řádu a množství míst, o které se v Česku starají. Duchovní správu převzalo Královéhradecké biskupství.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Hedči

Králíky

Na dohled od poutního místa na Hedči je podhorské městečko Králíky. Sejít do něj můžeme po Hřebenovce po žluté turistické značce. Kostel sv. Michaela Archanděla stojí v samém centru města jen kousek od Velkého náměstí. Jedná se o nejvýznamnější historickou památku města s dlouhou historií. Původně to již roku 1576 byla luteránská motlitebna. V roce 1610 byl přestavěn na kamenný kostel. Svou dnešní podobu s vysokou věží dostal po přestavbě v letech 1768–1778. Po několika ničivých požárech v 17. a 18. století bylo jeho vnitřní vybavení sjednoceno v duchu rokoka. Uvnitř najdete hlavní oltářní obraz znázorňující boj sv. Archanděla Michaela s ďáblem od brněnského jezuity Raaba a varhany od místního varhanáře Ignaze Welzela. Tento cenný hudební nástroj nedávno prošel rekonstrukcí, a tak se dnes návštěvníci kostela mohou těšit jeho dokonalému zvuku. Kostel má tři chrámové lodi a působivou věž. Ta je ve spodních třech patrech čtvercová a pak má osmibokou nadstavbu zastřešenou jehlancovitou střechou v lucernami. Původně byl přístup do kostela po schodišti od západu. Ten byl zrušen a hlavní přístup k němu je dnes od Velkého náměstí úzkou uličkou kolem barokní fary.

Kostel sv. Michaela Archanděla v Králíkách

Orličky

Když se na chvíli odpojíme od Hřebenovky a sejdeme kousek po Jiráskově cestě, tak pod Suchým vrchem najdeme obec Orličky ležící na stejnojmenném potoce. Tak jako v dalších podhorských obcích i zde měli zdejší skláři a dřevaři nelehký život. Útěchou jim mohla být pevná víra v Boha. I proto 18. září 1775 položili základní kámen dnešního kostala sv. Jana Nepomuckého. Zasadil se o to Jan Jindřich Schlesinger, knížecí purkrabí na panství opavské a krnovském ve Slezku. Práce svižně pokračovaly, a tak mohli již za necelé dva rok – 15. září 1777 – na postavené věži slavnostně vztyčit kříž s věžní kopulí. Za další rok – 11. října – 1778 byl kostel dokončen, slavnostně vysvěcen a zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Orličkách

Čenkovice

Co by kamenem dohodil ve vedlejším údolí, najdeme obec Čenkovice a její dominantou je kostel sv. Vavřince. Historie obce sahá hluboko do 13. století a stejně tak hluboká byla jistě i potřeba zdejšího zbožného lidu. Archivní dokumenty říkají, že v roce 1636 zde byl vystavěn katolický dřevěný kostel. Mnozí zdejší se ale tajně hlásili k víře nekatolické. Zděný kostel pak byl postaven v roce 1782 a zařízen v rokokovém stylu. Jednolodní stavba s presbytářem má boční sakristií. Hlavním oltářní obraz sv. Vavřince namaloval stejně jako na Dolní Moravě knížecího liechtenštejnský malíř Jan Dallinger.

Kostel sv. Vavřince v Čenkovicích

Bystřec

Cestou do Jablonného nad Orlicí ještě projdeme Bystřecem, obcí na křižovatce starých obchodních cest z Polska, směrem na Olomouc a Litomyšl. Kostel sv. Jakuba zde stál už od poloviny 14. století. V roce 1828 byl nahrazen kostelem zděným. Před koncem 19. století byla do dnešní podoby upravena kostelní věž. Zajímavé jsou zdejší zvony. Nejstarší je zvon sv. Jakuba se znakem Perštýnů z roku 1585. Farnost v nedávné minulosti pořídila ještě další dva zvony. V roce 1992 zvon s nápisem „Sv. Anežko, oroduj za nás” a o rok později třetí zvon s nápisem „Svatý Václave, nedej zahynouti nám”.

Kostel sv. Jakuba Staršího v Bystřeci

Jablonné nad Orlicí

Naším posledním zastavením je kostel sv. Bartoloměje. Zdejší římskokatolická farnost je připomínána těsně po roce 1300, ale podoba tehdejšího kostela nám není známa. A i další historické skutečnosti nám zůstanou utajeny, protože požár města roku 1648 zničil všechny důležité listiny. Po požáru byl kostel s farou obnoven v roce 1663. Čtvercová věž kostela byla přistavena v roce 1680 a v nezměněné podobě stojí dodnes. V roce 1725 byl původně gotický chrám přestavěn do dnešní barokní podoby. Vypracování plánů a řízení stavebních prací vedl lichtensteinský dvorní stavitel Kristian Auer. Postaveny byly také hřbitovní kaple a nová kostnice s márnicí. I hřbitov byl rozšířen a obehnán zdí. Do dnešní dní je tak tento areál na přirozeném návrší nad městem typickou ukázkou architektury vrcholného baroka.

Zcela symbolicky pak působí na turistu, poutníka nápis na vnitřní straně hřbitovní brány: „Choďte, dokud máte světlo. Ať vás nezachvátí tma.“

Kostel sv. Bartoloměje v Jablonném nad Orlicí

Duchovní Hřebenovka

Mohlo by se zdát, že projekt Hřebenovka je pouze o přírodních krásách kraje, ale ve skutečnosti ve zdejším kraji nelze oddělovat krásu přírody a četnost a bohatost kulturních památek, protože právě to se zde snoubí.

Hřebenovka vede z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd.  Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století, obnovena za finanční pomoci Evropské Unie v roce 2019.  Provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici. 

Turistické proznačení hřebenové trasy i vybudování turistické infrastruktury je součást projektu Česko-polská Hřebenovka – východní část, přičemž celkový rozpočet projektu s registračním číslem CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001254 je přes 3,5 milionu €, tedy zhruba 90 milionů korun. Projekt je spolufinancován z EFRR prostřednictvím Operačního programu INTERREG V-A Česká republika-Polsko.

Bližší informace:

www.hrebenovka.cz

www.vychodnicechy.info

http://www.klasterkraliky.cz/

O Jan Neckář

Zkuste také

Nejvíce slavné památky, které objevíte v Praze

Chcete-li prozkoumat historii Prahy v průběhu věků, v Praze najdete řadu historických památek, mezi které patří starodávné budovy a …