Příbram: úpatí Brd

Město Příbram se svými 34 tisíce obyvateli leží na úpatí Brd nad Jeruzalémským potokem, který krátce poté vlévá do Litavky. Jak město rostlo, zaplnilo o mírně zvlněnou plošinu od potoka k Litávce, taký i ta jím dnes protéká. Nad starým městem se pak tyčí do výšky Svatá hora.

Pár kapiček vědomostí z historie

Příbram je místo, o kterém se mluví ve Starých pověstech českých, když jejich doly zničil Horymír. On asi mohl znát i dotyčného Příbrama, který zdejší osídlení založil. Václav Hájek ve své kronice uvádí ale i Libušino proroctví, ale to hovoří o Březových horách.

Příbram se připomíná roku 1216, ovšem šlo jen o ves. O těžbě, resp. o pracích v huti, se hovoří až v roce 1311. Pak se tu již vesele kutalo, různí majitelé zde měli své doly. Samozřejmě přišly časy lepší, horší a konečně suďte dnešek, kdy tu těžba ustala úplně.

Město nežilo ale jen z těžby, vedla tudy o Zlatá stezka z Bavorska do Prahy. První městská práva dostala Příbram až roku 1406, to už tu stál arcibiskupský hrádek.

Velký rozmach těžby nastal po roce 1500, město se stalo dokonce královským. Opevnění tu však nehledejme, bylo jen prosté plaňkové. Největší úpadek znamenala 30letá válka, s klesajícím hornictvím ale stoupala sláva Svaté hory, tedy poutního místa na jejím vrcholu. Rozvoj zaznamenala i těžba železa, stříbrné doly skoro jakoby živořily. Přišel však konec 18. století a nový rozmach těžby stříbra. Město rostlo, otevřela se tu i báňská akademie, učitelský ústav, gymnázium.

Svatá Hora

Soubor budov na Svaté hoře patří nejen k dominantám města, ale je asi nejvýznamnější poutní místo v Čechách. První skromná kaple, neznáme přesně vzhled a velikost, tu vznikla údajně již ve 13. století. Různí historici uvádějí jiná data, ale možná šlo jen o znovuvystavění po válkách či třeba požárech. Ještě v 16. století šlo o malou kapli, kam již po roce 1513 byla přenesena soška Panny Marie, pocházející ze starého příbramského hradu. Tehdy sem začaly poutě, horu obývali poustevníci, zejména místo proslavil Jan Procházka, kterému se zde vrátil zrak. Kaple se dostala do povědomí lidí nemovitých i movitých, dary se množily a kaple se začala vylepšovat. V roce 1647 dostali kapli do správy jezuité a ti, jakmile utichla děla 30leté války, začali výstavbu monumentálního areálu s architektem C. Luragem. Areál se doplňoval, vylepšoval až do 20. století.

Dnes Svatá Hora se svými krásnými budovami a uměleckými díly mnoha malířů, sochařů, štukatérů a uměleckých řemeslníků je pravým divem pro poutníky, kteří se sem hrnou nejen z Čech, ale i dalších zemí Evropy a celého světa.

Příbram moderní

Moderní dobu můžeme začít v roce 1942, kdy se příběh zdejšího studenta Antonína Stočese stal vzorem pro Drdovu povídku Vyšší princip. Město bylo v květnu 1945 osvobozeno partyzánským oddílem, protože hrozil zásah německé moci, když město převzal český národní výbor. Válka zde skončila i tak až 12. května.

Od 50. let se tu začal těžit uran, s ním se ale končilo postupně po roce 1989, a tak město po staletí hornické má horníky jen ve vzpomínkách.

Město Příbram patří mezi naše nejmodernější města, dělí se na několik čtvrtí, z nichž třeba Březové Hory navazují na starou zástavbu, tak i zcela nových, jako jsou Příbram IV, VII a VIII.

Město žije kulturou, je zde divadlo A. Dvořáka, Hornické muzeum, které nadchne každého, i když se o hornictví vůbec nezajímá. Pořádají se ale velké akce i pod širým městem, třeba Prokopská pouť.

A mluvit o sportu, tak to je aquapark, zimní stadion, lyžařské centrum Padák, ale především fotbal.

Procházka městem

Procházku začneme u zámku (Zámeček-Ernestinum), ve kterém je Galerie Františka Drtikola a další výstavní prostory a Muzeum 3. odboje. Od zámku směrem k náměstí stojí kostel sv. Jakuba Staršího, který je spojen se vznikem zdejšího osídlení ještě v době, kdy Příbram byla pouhou vsí. Byl střediskem duchovní, ale i obranné funkce pro zdejší obyvatele. Kostel prošel mnoha přestavbami, zejména barokní a roku 1842. Na náměstí stojí radnice z roku 1893 podle návrhu V. I. Ullmana v novorenesančním stylu.

Příbram má i další památky, např. některé domy na náměstí, čp. 107, 144, 143 Modrý hrozen či i Báňské ředitelství. Zajímavé je i děkanství připomínající hrádek.

Památkami Příbrami, za kterými se skutečně jezdí, jsou staré doly, zejména v Březových Horách. Můžeme jmenovat třeba Ševčinu průjezdní bránu, Mariánskou štolu, doly Vojtěch, Anna atd. Ještě jednou připomínáme Hornické muzeum, jehož prohlídka, které je v několika objektech i podzemních částech, trvá skoro celý den.