Černý Důl

Městys Černý Důl patří mezi známá střediska Krkonoš. Rozkládá se v údolí říčky Čistá na jihozápadním úpatí Černé hory (1299 m), na jižním úpatí Špičáku (1001 m), na západě se nachází otevřený vápencový lom. Z větších vodních toků se do Čisté vlévá například Smrčinový potok přímo z Černé hody od Zrcadlových bud.

Městys má připojené další osady, Fořt (nejnižší místo katastru 413 m), Čistou, Novou Ves, Lučiny a nejvyšším obydleným místem je Liščí louka ve výšce 1245 m, nejvyšším místem katastru je rozcestí lesních cest 500 metrů západně od vrcholu černé hory s výškou 1272 metrů nad mořem.

Historie

Nejstarší osadou na území dnešního městyse Černý Důl byla Nová Ves, připomínaná roku 1489. Ovšem nebylo to místo do té doby bez lidí, již v roce 1383 jsou zmínky o těžbě železné rudy. Na ochranu byl zde postaven hrádek, dnes nazývaný Pukrhybl. Počátky Černého Dolu můžeme hledat v polovině 16. století, kdy tu již byla malá osada s kaplí. Osada byla již roku 1564 povýšena na městečko s horními (hornickými) právy a s názvem Černý Důl.

Po vyčerpání ložisek rud se začalo rozvíjet pastevectví, kdy vznikaly dodnes známé horské boudy, ovšem tehdy k jiným účelům, než tomu je dnes. Dále se tu rozvíjelo dřevařství a tkalcovství. Od 18. století se zde těží vápenec a vznikaly i jiné provozy, např. dvě pily a výroba šindelů, papírna a textilky.

Památky

Na skalním hřbetu nad soutokem Smrčinového či Zrcadlového potoka s Čistou stával středověký, již zmiňovaný, hrádek. Jeho jméno a historie není písemně doložena. Dnes je zde nacházejí pouze terénní stopy po hradu.

Kaple z roku 1556 byla roku 1607 přestavěna na kostel sv. Michaela Archanděla, dnešní úprava je z roku 1832.

Na hřbitově stojí pseudogotická kaple z roku 1903. Zajímavé jsou i některé domy včetně hotelu Pošta, U Čermáků a myslivny. Pěkný je i historický mostek přes Čistou.

Fořt

Osada Fořt se zámkem vznikla v 16. století, dnes zde stojí barokní kostel Nejsv. Trojice a zámek je veřejnosti nepřístupný, ale i když je nově opraven, vzhledem k úpravám v 19 a 20. století je stavebně nezajímavý.

Černý Důl a cestovní ruch

K ubytování a letní rekreaci slouží autocamp Slunečná. Jde o jediný kemp v Krkonoších s přírodním koupalištěm, dalším vybavení a s potřebnými službami.

Městečkem projíždějí na svých pravidelných linkách Krkonošské cyklobusy, zde je to linka z Harrachova do Malé Úpy, ale jinak přímo z Černého Dolu míří značené cyklotrasy všemi směry. Na sever to je do oblasti Liščí a Luční hory a Pece pod Sněžkou, na východ k Černé hoře a do Janských Lázní, na jih do Hostinného a na západ do Vrchlabí.

Pro zájemce o pěší turistiku jsou zde vyznačeny čtyři okruhy, je to stezka Berghaus po pozůstatcích dávné těžby se štolami a starým hornickým náhonem, Vápenická stezka s třemi vápenkami a starým lomem, Stezka okolo lomu a stezka Za sv. Barborou.

S historií hornictví seznamuje návštěvníky městyse stálá expozice podzemí Krkonoš v suterénu budovy Úřadu městyse. Jsou zde fotografie a exponáty z lokality Berghaus v Černém Dole, z historického důlního díla Kovárna v Obřím Dole a nechybí fotografie ani z jeskyní. Ve zdejší malé výstavní místnosti se pravidelně konají výstavy různých regionálních umělců. Ve venkovním prostoru před muzeem je postavena replika dřevěné stoupy na drcení rudy, na několika metrech kolejnic stojí důlní vozíky a jsou zde i na ukázku velké bloky krkonošských hornin. Výstava byla rozšířena o expozici s podomácku zhotovenými speleologickými pomůckami z let 1974 až 1989 a o upomínkové předměty s hornickou tématikou.